Rok od roku se whisky těší většímu zájmu lidí po celém světě. V posledních letech vzniklo mnoho nových palíren od Evropy, přes Tchaj-wan až po Austrálii. Většinou se jedná o menší podniky, které prodávají na místních trzích. Whisky, které se vyrobí dnes, nemůžeme hned prodat, protože musí nejdříve zrát. V USA nejméně dva roky, ve Skotsku nejméně tři. Většinou se whisky nechává zrát mnohem déle. Ale pojďme si postupně vysvětlit, jak se taková whisky vlastně vyrábí.
Výroba whisky může vypadat jako jednoduchá záležitost, ale skutečnost je jiná. Jediné suroviny, které do procesu vstupují jsou obilniny, voda a kvasinky. Jak je, ale možné, že se whisky vyznačují bohatou vůní a chutí? Vše záleží na procesu výroby. Jaký je použitý druh obilí, způsob sladování ječmene, tvar destilačního kotle, úhel ramen, která odvádějí páry z kotle, délka zrání nebo druh použitých sudů.
Prvním krokem je výběr obilí. Mezi ty nejběžnější patří ječmen a najdeme ho téměř v každé whisky. Ale používá se také kukuřice, žito a pšenice. Kukuřice je hlavní surovinou pro výrobu bourbonu a Tennessee whisky a žito je základem žitné whisky. K výrobě obilné whisky se používá převážně kukuřice a pšenice.
- Sladování
Procesem sladování se aktivují enzymy a maximalizuje se podíl škrobu, který se pak přemění na cukr a následně na alkohol. Pokud se při vysoušení zrní pálí rašelina, tak bude mít výsledná whisky kouřovou příchuť.
- Rmutování
Poté se v palírně slad semele na hrubou drť, zvanou šrot. Drť se pak v záparové kádi míchá s horkou vodou, aby se z ní získaly rozpustné cukry. Cukrová voda, zvaná zápara nebo také rmut, se odčerpává a dále zpracovává.
- Fermentace
Zápara se poté v kvasné kádi smíchá s kvasinkami, které rozkládají cukry v zápaře na ethanol a oxid uhličitý. Kvašení neboli fermentace trvá 48 až 74 hodin a výsledným produktem je dosti trpké pivo, zvané břečka.
- Destilace
V další fázi dochází k destilování břečky, ze které se musí získat silný alkohol. Břečka se svaří, a protože etanol má nižší bod varu než voda, odpaří se z břečky rychleji. Tyto páry se pak srážejí a vzniká tekutina. U tradičního destilačního kotle se alkohol kondenzuje v trubkovém kondenzátoru nebo ve starobylém tzv. „červu“, ze kterého vychází těžší tekutina. V drtivé většině případů se whisky destiluje dvakrát a pokaždé v jiném kotli. Irská whisky se většinou pálí natřikrát, aby byl výsledný alkohol ještě čistší.
- Srdce
Jediná fáze pálení, ve které vzniká použitelný nápoj je prostřední fáze druhé destilace, takzvané „srdce“. Tento alkohol nazýváme mladý destilát, ještě nemá hloubku a chuť ani barvu a není dovoleno jej označovat jako whisky.
- Plnění do sudů
Mladý destilát se zředí na obsah alkoholu 64 %, což je optimální pro začátek zrání. Poté se tekutina čerpá se zásobníků do sudů. Každý výrobce používá sudy jiné, někdo nově vypálení, jiný zase použité sudy.
- Zrání
Proces, při kterém se mladý destilát změní na nápoj plné barvy, vůně a chuti. Délka zrání se liší a závisí na klimatických podmínkách, velikosti a druhu použitého sudu. Skotská whisky musí zrát minimálně tři roky.
- Míchání
Většina whisky se prodává jako směs sladové a obilné whisky. Smíchat lze až 40 druhů a více. Umění míchání spočívá v dokonalém sladění chutí, tak aby výsledný produkt působil jednotně a harmonicky.
- Stáčení do lahví
Whisky se do láhví většinou plní v automatizovaných provozech. Většina whisky se ještě ředí vodou na minimálně 40 % alkoholu, ale vyrábí se také whisky v sudové síle, tedy tak jak vyjdou ze sudu (většinou to je mezi 53 až 65 %).
Vše o sladování
Sladovat můžeme jakékoli obilí, ale u whisky se jedná vždy o sladování ječmene. K výrobě sladové whisky se žádné jiné obilí nepoužívá. Do většiny whisky se dává určitý díl ječného sladu, včetně obilné, žitné whisky a bourbonu. Aby vznikl alkohol, musí se škrob, který má velké zastoupení v ječných zrnech rozpěnit na cukry, které pak fermentují s kvasinkami.
Sladování na humnech
Ječmen se ze začátku namočí na da dny do vody, aby začal klíčit. Vlhký ječmen se rozprostře na betonovou podlahu zvanou humna, do výšky asi 30 cm. Klíčící ječmen se zahřívá, proto je zapotřebí ho pravidelně obracet, aby klíčky navzájem neprorostly.
Bubnová klíčidla
Dnes většina palíren nakupuje slad z velkých průmyslových sladoven, kde se vlhké zrní ukládá do obrovských bubnových klíčidel. Do bubnu se vhání chladný vzduch, čímž se reguluje teplota zrní a buben se v pravidelných intervalech otáčí.
Hvozdění
Když už začne ječmen klíčit, tak se musí proces růstu zastavit. Toho docílíme sušením, když slad rozprostřeme na děrovanou kovovou plochu, zvanou hvozd. Přibližně za 30 hodin se vlhkost sníží na požadovaných 4,5 %.
Rašelina
Pokud požadujeme, aby whisky měla kouřovou příchuť, tak na začátku hvozdění použijeme jako palivo rašelinu. Jde o rostlinný materiál, který se několik tisíc let rozkládal ve vodě a částečně zuhelnatěl. Většinou jde o mech, ostřici, vřes a rákosí. Rašelině se nejlépe daří v chladném a vlhkém prostředí. Během rozkladu rostliny nasají vodu a klesají ke dnu, kde se nahromadí a stlačí a započne proces uhelnatění. V samotném závěru stačí vykopat příkop a objeví se vrstva rašeliny. Vykopaná rašelina se pokládá po krajích příkopu, aby uschla. Některá rašeliniště mohou být až 9 metrů hluboká a jejich stáří se odhaduje na 10 000 let.
Reflux
Během procesu destilace páry stoupají vzhůru, ale velká část jich zkondenzuje ještě v kotli a stéká zpět dolů a znovu se vaří. Tomuto jevu se říká „reflux“ neboli zpětný tok a zvyšuje čistotu alkoholu. Reflux závisí na mnoha faktorech. Důležitá je velikost a tvar kotle, ale také to do jaké hloubky je naplněn. Většinou se neplní více než dvě třetiny kapacity kotle, protože při větším naplnění se snižuje reflux. Dalším důležitým faktorem je délka destilace, pokud je destilace rychlá, tak je reflux nižší. Zásadní roli hraje také sklon ramen, které odvádění páry z kotle ke kondenzátoru – různé úhly ramen ovlivňují čistotu destilátu.
Kotle
Whisky musí být pálena v měděném kotli, protože měď alkohol čistí, a navíc podporuje natažení vonných a ovocných příchutí. Z toho plyne, že čím delší mají alkoholové páry kontakt s mědí, tím lehčí a čistší bude výsledný nápoj.
Druhy kotlů:
Cibulový kotel
Umožňuje největší kontakt s mědí a vyrábí nejčistší destilát. Právě v tomto kotli se nejčastěji destiluje sladová skotská whisky.
Kotel s varnou koulí
Destilaci kvůli kouli v kotli trvá o něco déle, ale nevede ke zvýšení refluxu, takže výsledný destilát bude těžší a chuťově komplexnější.
Cylindrický a skrčený kotel
Tyto kotle fungují jako obrácená varná koule a díky menšímu kontaktu s mědí produkuje stejně komplexní a chuťově barvitý destilát.
Vysoké kotle
U těchto kotlů je vyšší reflux, neboť alkoholové páry zkondenzují na stěnách kotle, stečou zpět a destilují se znovu. Destilát je déle v kontaktu s mědí a proto výsledný destilát je čistší a delikátnější, ale méně chuťově zajímavější něž ze skrčených kotlů.
Zrání
Mladému destilátu, který vyjde z kotle se nesmí říkat whisky, a proto dochází k procesu zrání. Jde tedy o proces přeměny ostrého a mladého destilátu na jemný a plnější výsledný produkt. Např. při dlouhém zrání v příliš aktivním sudu může whisky nabrat až nepříjemně silnou dřevitou chuť. Každoročně při zrání dochází k odpaření zhruba 2% objemu alkoholu a tento proces nazýváme andělská daň.
Sudy
Dřevo dělá whisky. Nejlepším typem dřeva je dřevo dubové a nejčastěji se používá severoamerický dub bílý, ale také evropský dub letní. Každý druh má jiný vliv na zrání. Dubový sud má tři základní funkce – z destilátu vytahuje nežádoucí příchuti (důležitou roli hraje vypalování sudů), vkládá do destilátu důležité příchuti (bílý dub tóny kokosu a vanilky a letní dub tóny ovoce) a díky poréznosti umožňuje destilátu dýchat a reagovat s okolním vzduchem.
Vypalování sudů
Při vypálení sudu dojde k chemickým změnám na povrchu dřeva, bez kterých by destilát nevyzrál. Sudy z dubu letního se vypalují pouze lehce, Americké barely se naopak vypalují silně, až povrch sudu zpuchýřuje. Americké barely – název bourbon nebo žitná whiskey náleží podle zákona pouze destilátu, který zrál nejméně dva roky v nových dubových barelech. Ty pak prožijí svůj druhý život např. ve Skotsku, kde se používají ke zrání jiných druhů whisky.
Čas v sudu
Délka zrání je nejdůležitějším faktorem, která ovlivňuje chuť whisky. Nejde však přesně říct, po jaký přesný čas má destilát zrát, vždy záleží na historii používání sudu. Každý sud je unikát a proto whisky z jedné várky a z jedné palírny se liší sud od sudu. V průběhu procesu zrání se odebírají vzorky pipetou, aby se sledoval proces zrání.
Odstín whisky
Svou barvu získá whisky ze dřeva. Čím je dřevo tříslovější, tím má whisky hlubší odstín. Dub letní má více tříslovin a dodává nápoji temnou mahagonovou baru. Dub bílý zanechává nápoj naopak zlatavý. Čím vícekrát je sud naplněn, tím méně obarví a celkově ovlivní výsledný nápoj.
Whisky v láhvi
Až koncem 80. let 19. století se whisky začala plnit do lahví. Dříve se prodávala v menších soudcích nebo v kameninových nádobách. Do roku 1913 se na uzavření láhve používaly výhradně dlouhé korkové zátky a do 80. let 19. století se whisky plnila do prázdných lahví od vína z barevného skla, protože za sklo čiré bylo potřeba zaplatit jedenáctinásobnou daň.
Druhy whisky
Na světě existuje několik různých druhů whisky. Hlavní rozdíl je mezi použitým druhem obilí a postupem výroby. Ječmen, kukuřice, pšenice a žitou jsou hlavní obilniny. Mezi výrobní metody, které určují klasifikaci whisky patří způsob a proces destilace a doba zrání.
MALT – sladová whisky
Vyrábí se výhradně ze sladového ječmene v měděných kotlích. Jednodruhová sladová whisky, také „single malt“ označuje výrobek jedné palírny. Ve Skotsku tato whisky musí zrát minimálně tři roky.
BLEND – míchaná whisky
Směsi obilných a sladových whisky mají poměr obvykle 60% obilné a 40% sladové. V těch luxusnější se používá té sladové více. Míchané whisky tvoří 92% veškeré produkce whisky ve Skotsku.
GRAIN – obilná whisky
Destiluje se v kolonovém přístroji a to kontinuálně. Obilná whisky se většinou vyrábí z kukuřice nebo pšenice spolu se sladovým a nesladovým ječmenem.
BOURBON
Aby se whisky mohlo říkat bourbon, musí ve fázi mletí obsahovat minimálně 51% kukuřice. Zbytek už může tvořit žito, pšenice nebo ječmen. Bourbon musí zrát minimálně dva roky v nově vypálených sudech z bílého dubu.
BLENDED MALT – míchaná sladová whisky
Jednoduchá sladová whisky je výsledkem jedné palírny, míchaná sladová whisky je směsí z více palíren.
PURE POT STILL WHISKEY – pravá Irská
Whisky ze směsi sladového a nesladového ječmene je čistě irskou záležitostí.
RYE – žitná whisky
Je to původní americká whiskey. Musí obsahovat min. 51% žita a zrát nejméně dva roky v nových vypalovaných sudech z bílého dubu.
TENNESSEE
Výrobní proces je velmi podobný tomu u bourbonu. Tato whiskey musí obsahovat také 51% kukuřice, ale rozdíl je ve filtrování přes hluboké lože dřevěného uhlí z javoru cukrového, kterému se říká „proces z Lincoln Country“.
Tím nejrozšířenější druhem whisky je míchaná whisky
Také blended whisky, je směs jedné nebo více jednodruhových sladových whisky a jedné nebo více obilných whisky. Dnes míchaná whisky představuje přes 92% veškeré produkce Skotské whisky. A právě na vzniku míchání má velký podíl vynálezce kontinuální destilace Aeneas Coffey. Mezi další důležité faktory, které vedly k proslavení whisky, bylo zničení vinic po celé Evropě mšičkou, které vedlo k propadu výroby francouzské brandy. První míchanou whisky vyrobil Andrew Usher kolem roku 1853.
Hlavní skupiny chutí whisky
Obilná
Tyto chutě jsou výrazné u whisky Tullibardine a McDowell´s. Sušenky, cereálie, ovesná kaše, otruby, kukuřičná kaše, nová kůže, sladové výtažky.
Ovocná
Ovocné tóny se vytvářejí během fermentace a destilace. Chuť např. sušeného ovoce získá whisky z dřeva sudu, ve kterém zraje. Tyto chutě najdeme např. u whisky Glenmorangie, Yoichi a Yamazaki. Čerstvé ovoce, čerstvé citrusy, tropické ovoce.
Květinová
Pro whisky z oblasti Lowlands jsou typické květinové tóny. Např. u whisky Auchentoshan a Glenkinchie. Růže, levandule, vřes, tráv, sušené květiny aj.
Kouřová
Nejkouřovější chuť mají rašelinové whisky, jako jsou Lagavulin a Talisker. Uzené maso, ryby, sýr, dřeve, pálené listí, tabák, saze, uhlí aj.
Dřevitá
Dřevitou chuť velmi ovlivňuje sud. Vliv sudů se týká vanilinů a tříslovin ve dřevě. Vaniliny jsou výrazné zejména u amerického dubu. Evropské jsou bohatší na třísloviny, takže má whisky více kořeněnou a vinnou příchuť. Např. whisky Glenrothers a Balvenie. Čerstvé dřevo, borovice, kůra, cedr, piliny aj.
Olejová
Silnější typ whisky může mít poněkud olejový charakter, jako má například Dalmore a Jura. Máslo, smetana, mazivo, omastek, výpek, mýdlo, sýr.
Popíjení whisky
Při ochutnávání více druhů použijte vždy čistou sklenici, po ruce můžete mít také vodu, kterou když v nepatrném množství přidáte do sklenice s whisky vybudí molekuly v tekutině a vůně, tak zesílí. Přidáním ledu se naopak zmírní. Je dobré popíjet vodu mezi jednotlivými vzorky, abyste si očistili chuťové pohárky. Sklenka s užším hrdlem je pro ochutnávky whisky ideální, protože udrží aroma.
- Vzhled
Prohlédněte si pořádně barvu whisky. Sklenicí poté zakružte a podívejte se na tzv. „nohy“, které se vytváří na stěnách sklenice. Pokud tečou pomalu a jsou husté, znamená to, že se jedná o poctivou konzistenci whisky, zatímco rychle tekoucí a řídké slzy prozrazují řidší whisky.
- Aroma
Při zakroužení sklenkou si přičichněte. Nejprve se zaměřte na fyzický účinek, zda je ostrý, teplý, chladný nebo bodavý. Poté se aroma pokuste popsat slovy. Přidejte kapku vody a proces zopakujte.
- Chuť
Whisky můžete samozřejmě ochutnat hned, ale jak jsme již zmiňovali, přidáním kapky vody poznáte lépe její charakter. Zaměřte se na pocit v ústech, hladký, suchý, trpký aj. Poté se zaměřte na vyváženost čtyř hlavních chutí, slané, kyselé, sladké a suché. A konečně jak se jednotlivé chutě vyvíjejí a jak dlouho působí.
- Vývoj
Po cca 10 minutách s k whisky znovu přivoňte a ochutnejte, abyste posoudili, zda se změnila.
Vhodné skleničky na popíjení whisky
Mezi tradiční skleničky na whisky patří broušená sklenka s rovnými stěnami zvaná „old-fashioned“. Ve 40. letech 19. století se tento typ sklenice používal na brandy a teprve o 30 let později se v ní začala podávat skotská whisky. I přesto, že se tato sklenice celkem hodí k popíjení, tak je naprosto nevhodná k vychutnání vůně a chuti whisky.
Sklenka COPITA
Jedná se vlastně o sklenku na sherry. Dno má oblé, takže můžeme whisky točit, abychom uvolnili aroma, a směrem k ústům se zužuje, takže můžete aroma v plném rozsahu nasít.
Sklenka GLENCAIRN
Whisky si postupem času vyžádala robustnější sklo, než nabízí sklo COPITA. Glasgowský výrobce Glencairn Crystal přišel s podsaditou sklenkou, která připomíná destilační kotel. Tato sklenice je ve světě whisky pro svůj vhodný tvar velmi oblíbená.
Světoznámé palírny
TALISKER
Začátky měla palírna velmi náročné, ale postupem času si Talisker vybudoval kultovní pozici mezi milovnáky whisky. Whisky se vyznačuje rozvážným a štiplavým charakterem s peprným tónem v dokončení, nabírají tak na popularitě a vyhrávají prestižní ceny. Na výsledné chuti se podílí také poloha palírny, která leží na březích jezera Loch Harport.
Kotle
Palírna má dva kotle pro první destilaci a tři kotle pro druhou destilaci. Nejspíše se jedná o pozůstatek časů před rokem 1928, kdy se v palírně whisky destilovala na třikrát. Ramena, která odvádění páry z kotle ke kondenzátoru jsou rovná a nesvažují se.
Skladiště
Většina whisky se posílá zrát na pevninu, ale malá část zůstává na místě a ukládají se v tradičních skladištích, která voní vlhkou zemí a dřevem.
LAPHROAIG
Whisky, kterou lidé nenávidí, nebo si ji zamilují. Laphroaig je jedna z nejkouřovějších sladových whisky. Palírna leží v tiché zátoce na jižním pobřeží Ostrova. Při prvotní návštěvě vám udeří do nosu závan rašelinového kouře, protože jako jedna z mála palíren, má právě tato palírna svou vlastní sladovnu. Mezi další lákadla palírny patří dlouhá doba zrání a unikátní kotle.
Poloha u moře
Díky své poloze u moře má whisky jasnou chuť mořských řas.
Rašelinová voda
Palírna Laphroaig používá měkkou rašelinovou vodu z jezera Loch Kilbride, která má důležitý vliv na výrobu whisky.
Unikátní kotle
Palírna používá tři kotle pro první destilaci a čtyři kotle pro druhou destilaci ve dvou různých velikostech. Další zajímavostí je, že ramena směřují nahoru a nikoli dolů, což zvyšuje reflux během dlouhé a pomalé destilace.
Zrání ve dřevě
Sudy pro palírnu dodává Maker´s Mark, sesterská společnost palírny v USA. V poslední době používá palírna čtvrtinové sudy, které zvyšují poměr dřeva k whisky a urychlují zrání.
MACALLAN
Jako jedna z prvních palíren objevila, jak důležitý je vliv dřeva při zrání a výrově whisky. Palírna používá pro zrání dražší sudy po sherry než ty levnější po bourbonu. Charakteristikou pro palírnu Macallan, tak zůstává bohatá ořechová příchuť, kterou získá právě ze sudů po sherry. Mezi nejdůležitější faktory při výrobě patří výběr srdce – ideální část destilátu mezi překapem a dokapem. A právě tato palírna se pyšní jedním z nejlepších výběru srdce v celém Skotsku.
Kádě
Palírna používá ke kvašení kádě z kovu i dřeva.
Kotle
Pět kotlů pro první destilaci připravuje surovinu pro 10 kotlů pro druhou destilaci. Tyto kotle jsou menší a jejich unikátní tvar a velkosti maximalizují kontakt mezi tekutinou a mědí, proto mladý destilát zůstává čistý a ovocný.
Dlouhý spánek
Čtvrtina z téměř 140 000 sudů se v palírna skladuje v chladných a vlhkých místnostech s hliněnou podlahou. Ostatní sudy stojí v novém skladišti.
Chuť whisky
Tradiční Macallan má ovocný a květinový základ spolu s bohatou kořenitou a sherry chutí.
BUSHMILLS
Old Bushmills má velkou tradici. Whisky se tady destilovala již kolem roku 1608. Palírna Bushmills jde s dobou, mění se časy, mění se vybavení palírny, ale přes všechno si zachovává stejnou chuť, jakou měla, když byla Amerika ještě kolonií.
Zdroj vody
Jezero před palírnou dokresluje půvab okolí, ale hlavně sem teče potok St Colulmb´s Rill, vodní zdroj palírny, jehož vodu pijeme v místní whisky.
Sudy
Palírna používá sudy po bourbonu a sherry. Mistr míchač jezdí pravidelně do Španělska a Portugalska, kde vybírá vhodné sudy od sherry. Ke zrání Bushmills whisky se používají sudy po sherry, neboť jsou nasáklé ovocnými příchutěmi.
Trojí destilace
Palírna má čtyři kotle pro první destilaci a pět kotlů pro druhou. Destilace se provádí na třikrát a výsledný produkt je tak velmi čistý a lehký.
JACK DANIEL´S
Jde o nejlépe prodávanou americkou whisky. Od roku 1956 patří Jack Daniel´s společnosti Brown – Forman, která vlastní také jiné palírny v Kentucky. Palírna získala licenci v roce 1886, takže se bavíme o nejstarší registrované palírně v USA.
Vlastní uhlí
Palírna si vyrábí vlastní dřevěné uhlí. Javorové dřevo se pálí ve dvoře a uhlíky se poté používají při tzv. „lincolnském procesu“, při kterém se whisky před plněním do sudů pomalu filtruje přes třímetrovou vrstvu uhlí, tak aby se zjemnila a změkla.
Ručně vyrobené sudy
Jde o jednu z mála palíren, která si sama ručně vyrábí barely z nového dřeva dubu bílého. Vnitřek sudu se poté vypaluje.
Testování
Zrání závisí hodně na poloze sudu ve skladišti. Není možné předem určit, kdy bude whiskey hotová, a proto ke zrajícímu destilátu přistupuje komise, která rozhodne, zda už se má whiskey stáčet.
MAKER´S MARK
Původní palírna pochází z roku 1805, ale její moderní historie začala až v roce 1953. Palírna leží v kentuckém okrese Marion. V roce 1981 rodina firmu prodala a od roku 2005 je značka vlastnictvím skupiny Fortune Brands, stejně jako např. Jim Beam.
Obilí
Obilí do tohoto bourbonu se mísí v poměru 70 % kukuřice, 16 % pšenice a 14 % sladového ječmene. Výsledkem je decentní, jemný a hebký bourbon.
Sledování sudů
Po naplnění destilátu do sudů je nutné jeho zrání sledovat, a proto se během zrání pětkrát odebere vzorek.
Skladiště
Barely s destilátem se skladují v třípatrových skladištích a pravidelně se dokola přesouvají po skladišti, aby zrání probíhalo u vše sudů rovnoměrně.
Vosk
Po stočení whiskey do lahví se každá láhev opatří etiketou a její hrdlo se na několik sekund namočí do horkého vosku. Tím vzniká typická pečeť značky Maker´s Mark.
YAMAZAKI
Whisky Yamazaki se začala destilovat v roce 1924 a pět let poté vydala palírna svou první japonskou whisky.
Kádě
Palírna vyrábí rašelinovou, nerašelinovou a lehce rašelinovou whisky. Ve dvou kádích se tady míchají dva různé druhy zápary a používají se různé kvasinky.
Zrání
K procesu zrání se v palírně používá široká škála dřeva, přes nové dubové dřevo, dřevo po bourbonu nebo sherry. Některé whisky dokonce zrají v sudech po švestkové likéru.